Velké Opatovice

Město Velké Opatovice

  Zámek 14, 679 63 Velké Opatovice

  516 477 321

  mesto@velkeopatovice.cz

  www.velkeopatovice.cz

  První písemná zmínka: z r. 1308

  Počet obyvatel: 3760 (k 31.12.2016)

  Katastrální plocha: 2593,18 ha

  Nadmořská výška: 376 m.n.m.

  Zobrazit na mapě



Město Velké Opatovice se honosí dlouhou a zajímavou historií. Název „Velké Opatovice“ je používán od roku 1888, po dříve samostatných obcích nám zůstaly jen místní názvy – Horensko a Dolensko. Bývaly zde dvě tvrze a řada mlýnů. Na místě horní tvrze byl postaven zámek, jeho dnešní barokní podoba pochází z poloviny 18. století.. Dnes zde má sídlo městský úřad.
Ve městě a okolních vsích, patřících k horské části Malé Hané, je řada zajímavých památek. V nedaleké Velké Roudce bývaly lázně, založené v roce 1839, hojně využívané hosty až z Vídně, nabízející klid a vodu z pramenů.
Město je východiskem několika cyklotras, které navazují na hustou lokální síť i dálkové trasy. Milovníky procházek povede červená turistická značka k Jevíčku nebo k Letovicím. Nejzajímavější místa ve městě lze projít i po trase dvou nových naučných stezek. Blízká Smolenská vodní nádrž je oblíbeným místem pro koupání.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
O městě:

První písemné zmínky se datují z roku 1308, kdy byla na nedalekém hradě Cimburku (dnes zřícenina) uzavřena kupní smlouva na Opatovice, které se původně skládaly ze samostatných částí – Horní a Dolní. V obci stály současně dvě dřevěné vodní tvrze – horní a dolní. Dolní byla na Dolensku v místech, kde se dnes říká Na Valech (dochovaly se po ní zbytky kruhových valů a vodního příkopu). Horní stála v místě dnešního zámku. Od roku 1888 dostaly Opatovice přídomek Velké. Nejvýznamnější rody, které na Opatovicích sídlily: Věžníkové, Salmové, Herbersteinové. Statut města byl Velkým Opatovicím udělen 15. října 1969.
Salmovský erb: K významným majitelům opatovického panství náleží rod Salmů. Karel Otto, hrabě Salm – Neuburg buduje v polovině 18. století postupně zámek do dnešní podoby. Nová stavba zaujala místo staré kamenné tvrze i původního hospodářského dvora. Stavitele zámku dodnes připomíná salmovský erb, dnes umístěný nad vjezdem severovýchodní brány, s latinským nápisem, jehož překlad zní:

KAREL OTTO, SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ HRABĚ ZE SALM
A NEUBURKU, PÁN NA OPATOVICÍCH, JAROMĚŘICÍCH,
MALENOVICÍCH, POHOŘELICÍCH, HARTVIGSVALDOVĚ,
BÍLÉ VODĚ A LÉNECH STVOLOVÉ, MIKULAJICÍCH.
JEJÍHO APOŠTOLSKÉHO VELIČENSTVA A ŘÍMSKÉ
CÍSAŘOVNY, UHERSKÉ A ČESKÉ KRÁLOVNY TAJNÝ RADA
A NEJVYŠŠÍ KOMOŘÍ, MORAVSKÝ SUDÍ,
DAL POSTAVIT TUTO BUDOVU R. 1757.

TURISTIKA
Turistické zajímavosti v obci:
Barokní zámek: Byl postaven v roce 1757 v barokním slohu, poslední přestavba byla v roce 1913. Od 2. května 1924 je zámek ve vlastnictví města
Velké Opatovice. 2. ledna 1973 částečně vyhořel. Dostavba pod názvem Fosili byla zahájena v roce 1990. V současné době je v zámku umístěno městské muzeum s pamětní síní ak. sochaře K. Otáhala, který ve Velkých Opatovicích žil 30 roků. V budově je umístěn i městský úřad a stálé kino. V okolí zámku se rozprostírá na 13,5 hektarech krásný park se vzácnými dřevinami a sochou B. Smetany v nadživotní velikosti od ak. soch. K. Otáhala. Je zde i areál letního kina. Ve městě lze vidět zajímavé barokní sochy.
Zámecký park: Původní barokní zahrada, založená (nebo rozšířená ?) kolem roku 1757, se rozkládala v těsném sousedství zámku, od brány k zámku vedla oboustranná dlouhá příjezdová alej. Přední zahrada byla upravena koncem 18. století a rozšířena o zadní rozlehlou přírodně krajinářskou část podél potoka s rybníkem (dnes zrušen). Hlavním prvkem téměř 13,5 hektarového parku je v současnosti podlouhlý, mírně se svažující palouk, lemovaný lesnatými kulisami, na jejichž okrajích rostou mohutné stromy. Cenné jsou zbytky původního parku z druhé poloviny 18. století a výsadby z poloviny 19. století. Za zmínku stojí torzo snad nejstarší živé lípy na Moravě s obvodem kmene přes 11 metrů i borovice černá se sedmi kmeny a výškou okolo 30 metrů.
Kostel sv. Jiří: Je jednou z dominant města. Je zajímavý svojí barokní výzdobou a oltářním reliefem sv. Jiří v boji s drakem ve velikosti 4 x 4 m, který je rovněž dílem ak. soch. K. Otáhala. Stavba kostela sv. Jiří ve Velkých Opatovicích pochází z let 1790 – 1791 a nahradila barokně přestavěný gotický chrám z 2. poloviny 14. století. Oltář pochází z roku 1791. Svatostánek, konzoly i zdivo oltáře zhotovil z umělého mramoru brněnský mistr František Kösler. Reliéf sv. Jiří na stěně za oltářem byl vytvořen v roce 1951 mistrem Karlem Otáhalem z Prahy jako příspěvek k 160. výročí postavení kostela.
Další turistické aktivity2 km severně od města je údolní nádrž Smolenská přehrada o rozloze 3 ha, kde je možnost koupání bez služeb. Zdejší terény jsou vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku, za příhodných sněhových podmínek i pro lyžování (běžky).
Doporučujeme návštěvu okolních obcí, místních částí Velkých Opatovic:
Velká Roudka – v obci Františkův pramen s kvalitní pitnou vodou, pozůstatek zaniklých lázní, založených v roce 1839.
Svárov – v blízkosti obce doporučujeme navštívit skalní útvar Kamenná svatba, opředený pověstmi. Nalézá se v lese 1 km jihovýchodně od obce. Je přístupný po červené turistické značce.
Bezděčí u Velkých Opatovic – V obci je zachováno jediné roubené stavení v oblasti Velkýc Opatovic.
Korbelova Lhota – Jméno vzniklo pravděpodobně podle největšího hospodáře ve vsi. Ještě v roce 1848 zastávali Korbelové funkci rychtáře. Poslední z rodu Korbelů zemřel v roce 1994.
Brťov u Velkých Opatovic – jméno odvozeno od brťování, tj. chovu včel v dutinách stromů, zkrácenina dříve používaného názvu Brťoví.

TIPY NA VÝLET
– Cestou k Jevíčku Z Velkých Opatovic vystoupáme severním směrem do sedla pod vrcholem Smržovec a lesem sejdeme k vodní nádrži Smolná, která je oblíbeným místem pro koupání. Cesta opět stoupá na Červený kopec k památníku, upomínajícímu na tragickou událost v květnu 1949. Při letecké havárii zde tehdy zahynulo sedm letců. Nedaleko za hřebenem pak stojí prostý, asi tři metry vysoký kamenný pomník s bronzovou deskou – Napoleonský
památník k uctění památky raněných vojáků, kteří zaplavili zdejší kraj po Napoleonově prohrané bitvě u Lipska (18. a 19. října 1813) a zde zemřeli. Bylo to 215 Rakušanů, 133 Francouzů, 20 Prusů a 8 Rusů. Špitály byly zřízeny v Jevíčku, Velkých Opatovicích a Laškově. Pod námi je za tělesem nedostavěné dálnice z doby 2. světové války starobylé Jevíčko a nad ním kouzelný kostelík sv. Bartoloměje. Pokud nechceme pokračovat v cestě dál, můžeme sejít podél známého plicního sanatoria do Smolné a po osvěžení ve smolenské nádrži se vrátit zase zpět do Opatovic.
– 0patovické hradisko – výlet do tajemné minulostiAsi 1,5-km jižně od města. Nalezneme zde zbytky prastarého opevnění. Hradisko ve výšce 513?m vybudoval před koncem starší doby bronzové lid věteřovské kultury. Osídlenou plochu přibližně podkovovitého tvaru chránil zpočátku jen násep.
V halštatské době bylo opevnění přebudováno a zesíleno. Z té doby pochází nálezy keramiky slezskoplatěnické kultury lidu popelnicových polí. To byli současníci a východní sousedé známých Keltů v 8./7. stol. až k počátku 6. stol. př. Kr.
Do skály pod hradiskem jsou vytesány reliéfy zpodobňující básníka Petra Bezruče (z r.1947) a skladatele J.B.Foerstra (z r.1950), jejichž autorem je sochař Karel Otáhal. Hradisko je přístupné po červené turistické značce.
– Velká Roudka – zaniklé malé lázně
Majitel borotínského statku založil, v duchu tehdejšího módního trendu, v roce 1839 ve Velké Roudce, které byly součástí jeho panství, malé lázně. Bývaly navštěvovány hosty až z Vídně, zvláště poté, co cestu usnadnila nově vybudovaná železniční trať z Velkých Opatovic do Skalice nad Svitavou (uvedena do plného provozu 18.5.1908). Ze staré slávy zůstaly opuštěné lázeňské budovy a Františkův pramen s kvalitní pitnou vodou. Příchozího však překvapí na místě zvláštní uklidňující pocit. Může si představit odvátou atmosféru a zvuk kočárů přivážejících hosty, kteří před chvílí vystoupili z dýmajícího vlaku na opatovickém nádraží. 
Kdysi se zde vystřídalo za sezónu více jak 500 hostů, kteří bydleli v lázeňských vilách Svornost, Mignona – Věra, Myslivna, Keusche. Hosté bývali ubytováni i privátně po různých staveních ve vesnici. Majitelé sami pak spávali na půdě. Lesní cesta z Opatovic vedla kolem potoka. Byla tehdy sypaná pískem. Byla to romantická procházka, mimo lázeňské hosty ji volilo i mnoho opatovických občanů o nedělních svátečních „špacírech“. I když cesta už dávno není sypaná pískem, nahradila ji asfaltová silnička, lze pouze vřele doporučit (z Opatovic cca 2 km).

Zdroje informací:
MěÚ Velké Opatovice
Zdeněk Budín, Vyprávění o Velkých Opatovicích, Vydal: Městský úřad Velké Opatovice, 2002
Ing. František Mlateček – Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska, Muzeum Boskovicka, 2000.
 

 

Svazek obcí Malá Haná

Náves 168

679 38 Cetkovice

IČ: 70972818