[MIKROREGION]

Kontakt

Svazek obcí Malá Haná
Náves 168
679 38 Cetkovice
IČO: 70972818
info@obecborotin.cz

Okolo Malé Hané 2016

Vítejte u nás:
Borotín leží na východním úpatí lesnatých výběžků Podorlické pahorkatiny, spadajících do úrodné nížiny Boskovické brázdy. Ze starých sadů nade vsí je překrásný rozhled po celé Malé Hané.
Pozdně barokní zámeckou budovu dal na místě starší rezidence vybudovat v r. 1753 svobodný pán z Freyenfelsu, světící biskup Olomoucký. Je obklopena malým, ale cenným parkem. Zámek ani park nejsou přístupné veřejnosti.
Dalším památkami jsou kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786 – 88 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého, stojící ve vrchní části návsi u vchodu do zámeckého parku.
V moderní historii proslula obec ovocnářstvím, v jejím okolí jsou rozsáhlé sady ovocných stromů. Věhlasné jsou produkty místní pálenice – ovocné pálenky, zejména slivovice.
V obci se nachází rozsáhlé arboretum známé i za hranicemi naší vlasti.

BUDE VÁS ZAJÍMAT

Znak obce – Na staré znakové pečeti (snad z 18. století) byl obraz vzhůru postaveného krojidla a radlice, český nápis PECZET. DIEDINY. BOROTINA. Několik otisků dnes zřejmě ztraceného pečetidla je dochováno v Matrice výnosu pozemkového z r. 1820 (MZA Brno). Autor nového obecního znaku a praporu však využil některých symbolů, převzatých z heraldiky významných borotínských vrchností v období feudalismu, baronů z Freyenfelsu (erbovní barvy a figury hvězdy a kříže – narážka na patrocinium borotínského kostela). Konečná podoba byla navíc doplněna motivem švestky, prezentující zdejší ovocnářství, zejména pěstování švestkových stromů a následnou výrobu kvalitní slivovice.
Z historie obce – Borotín je poprvé připomínán v písemných pramenech v roce 1365, kdy náležel Budkovi z Borotína (tehdy se zde připomíná tvrz), v letech 1397-1407 Zikmundovi z Ronova a Letovic, po jeho smrti pak od roku 1407-1447 Janu Hlaváčovi z Ronova. Původní tvrz i ves stávala dle ústního podání jinde, než dnešní zámek, její poloha však není přesně známa (snad na nedalekém návrší Krky, které mohlo být dle nezachovaných nálezů osídleno již v dávných dobách).
V polovině 15. století – po smrti Jana Hlaváče – drží panství Petr Kornel ze Všehrd. Kolem roku 1516 vlastnil Borotín známý humanista a ctitel umění Ladislav z Boskovic, roku 1531 Čeněk Fellerdorfer z Borotína, roku 1590 Pavel Kathar z Katharína. Roku 1610 prodalo zemské právo (po smrti Katharínově) Borotín Janu Čejkovi z Olbramovic.
Významné ovocné, viničné (vinice byly v trati „Vinohrádek“, na jejichž místě je od roku 1885 borotínský hřbitov), chmelné (na příznivé svahy nasázeli místo vinic chmel – trať „Chmelének“, dnes část obce) a jiné (pravděpodobně okrasné) zahrady jsou z Borotína známy již z roku 1613.
Pro vzhled a stav borotínského parku i k parku přilehlého arboreta mělo největší význam držení tohoto statku Gustavem Riedlem (zemřel roku 1958), jehož otec, pocházející z Bílé Lhoty u Litovle, jej koupil od Theodora Müllera.

TURISTIKA

Turistické zajímavosti v obci:
Zámek – nepřístupný
Nový pozdně barokní zámek dal vystavět Jan Kryštof, svobodný pán z Freyenfelsu, světící olomoucký biskup roku 1753 podle návrhu Františka Antonína Grimma. Zámek je umístěn uprostřed udržovaného, kombinovaně řešeného parku, jehož základy byly položeny přibližně v téže době. Park je součástí památkově chráněného zámeckého areálu. Zámek byl po roce 1948 zestátněn a od roku 1963 do roku 2000 v něm sídlil Ústav sociální péče. Je pro veřejnost nepřístupný.
Kostel Povýšení Sv. Kříže
Vedle zámku nalezneme pozdně barokní kostel Povýšení Sv. Kříže, který byl postavený v letech 1786 -1788. Zůstal však do r. 1804 nevyužit, jelikož brzy po vystavění se zřítila věž a celý kostel měl uvnitř nebezpečné trhliny. V interiéru nalezneme typickou barokní výzdobu a zajímavé vitráže.
Arboretum Borotín v současnosti učinilo známým především jedno z nejhezčích arboret u nás. Bylo založené v roce 1975 a rozkládá se na ploše 4,5 ha. Postupně zde vysázeli širokou vzorkovnici rostlin. V arboretu nalezeme téměř 3000 druhů. Laiky i odborníky zaujmou zejména ukázky úprav zahrad různých národů, např. japonské a čínské, bonsaje, alpiny s jezírky, vodní stěna a pavilon se střešní zahradou, v kterém bývají umístěny suché dřeviny a květiny, ale i bylinková expozice. Již tradicí se staly prodejní výstavy, které lákají nejen zahrádkáře, ale i obyčejné obdivovatele květin a zahradních rostlin z širokého okolí. Výstavy se konají pravidelně 6 krát ročně – od března až do prosince .Největší a nejznámější výstava začíná v květnu. Zajímavostí arboreta je i pohyblivý vyřezávaný betlém, který je vystavený v domě u vstupu do arboreta. Betlém zhotovil a stále zdokonaluje pan František Chlup starší.
Vedoucí arboreta: p.Chlup František ml. (mob.603 148 019)
V letní sezóně otevřeno denně 9-17hodin. (kromě pondělí)
Přírodní koupaliště
Nad obcí se nachází požární nádrž využívaná v létě jako koupaliště, hned vedle se nachází výletiště, hřiště na nohejbal a hřiště na malou kopanou.Tento areál je hojně využíván nejen místními, ale i turisty, kteří do naší obce zavítají.
Borotínská pálenice
Svahy nad úrodnou Malou Hanou byly příležitostí pro založení rozsáhlých ovocných sadů a tradice ovocnářství v Borotíně i sousedních vsích.
Peckové ovoce je surovinou pro pálení „slivovice“. O proslulosti borotínské pálenice svědčí i to, že motiv švestky je součástí znaku obce. Do pálenice si každý přinese svůj „majč“ a odnáší si voňavý mok, který by zahřál i v největší zimě – ty ovšem v Borotíně nebývají tak kruté a proto slouží spíše k dobré náladě. Pokud zavítáte do obce v pravou chvíli – pálí se v zimním období – možná také ochutnáte. Omezené množství je možné zakoupit přímo v pálenici. Povídá se i taková hanácká říkanka:

 

 Borotínská pálenice
stojí bokem k zámečko,
vaří sa tam slivovica
v šamotovém hrnečko.

  A tím hicem vyvaří se
všecek vrecek z kadlátek,
potom z tróbke pálenice
teče bílé špagátek.

 Do hrnečko břečka dá se,
dvěstě litró né -li vic,
tvrdým dřívím přikládá se,
udělá se velké hic.

  Je-li silné ten špagátek,
naředí se vodičkó,
potom se jen propočítá
pro stréčka i tetičko.

 Pak už móžeš slivovičko,
vechladló a zdaněnó,
do flašček si zašpontovat
a vopostět dědino.

Další turistické aktivity
Zdejší terény jsou vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku, za příhodných sněhových
podmínek i pro lyžování (běžky).

TIPY NA VÝLET

0patovické hradisko – výlet do tajemné minulosti
Asi 1,5 km severně od obce. Nalezneme zde zbytky prastarého opevnění. Hradisko ve výšce 513 m vybudoval před koncem starší doby bronzové lid věteřovské kultury. Osídlenou plochu přibližně podkovovitého tvaru chránil zpočátku jen násep.
V halštatské době bylo opevnění přebudováno a zesíleno. Z té doby pochází nálezy keramiky slezskoplatěnické kultury lidu popelnicových polí. To byli současníci a východní sousedé známých Keltů v 8./7. stol. až k počátku 6. stol. př. Kr.
Do skály pod hradiskem jsou vytesány reliéfy zpodobňující básníka Petra Bezruče (z r.1947) a skladatele J.B.Foerstra (z r.1950), jejichž autorem je sochař Karel Otáhal. Hradisko je přístupné po červené turistické značce směřující přes Velké Opatovice a Jevíčko ke Konici.
Velká Roudka – zaniklé malé lázně
Majitel borotínského statku založil, v duchu tehdejšího módního trendu, v roce 1839 ve Velké Roudce, které byly součástí jeho panství, malé lázně. Bývaly navštěvovány hosty až z Vídně, zvláště poté, co cestu usnadnila nově vybudovaná železniční trať z Velkých Opatovic do Skalice nad Svitavou (uvedena do plného provozu 18.5.1908). Ze staré slávy zůstaly opuštěné lázeňské budovy a Františkův pramen s kvalitní pitnou vodou. Příchozího však překvapí na místě zvláštní uklidňující pocit. Může si představit odvátou atmosféru a zvuk kočárů přivážejících hosty, kteří před chvílí vystoupili z dýmajícího vlaku na opatovickém nádraží.
Přístup z Borotína po staré cestě přes les (neznačeno), cca 2 km.

Zdroje informací:
OÚ Borotín
Ing. František Mlateček – Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska,
Muzeum Boskovicka, 2000.